Zdravim..

Je mi 32 let. Kourit marihuanu jsem zacla ve 14 letech. Kdyz spocitam pauzy daji dohromady cca 2 roky. Kourim tedy tak patnact let skoro v kuse. Dnes jsem na 2-3 g za den. Zacala jsem pracovat v nemecku kde hlidam deti sve spoluzacce. Tady nastali zmeny. Byvam zde bez marihuany. Jsem tyden v praci a tyden u sve rodiny. Poprve na teto strance jsem objevila abstinencni priznaky. Ted uz vim proc rano stavam a mam varhanky na prstou od toho jak moc se potim. Denni pitny rezim se mi v praci vyhoupne az na tri litry. Kdyz hulim vypiju sotva pul litru.
Odmala trpim nechuti k jidlu a problemem s usinanim. Marihuana mi toto vse pomohla vyresit. Najim se a to s chuti. O tom ze usnu do minuty jako po trave se mi mohlo jen zdat.
Ted bych vse dala za to abych na to nikdy neprisla. Jedu z prace s tim ze uz jsem tyden cista a ze to vydrzim. Nevydrzim ani prvni den. Izolovala jsem se od pratel, konicku zivota. Dekuji vsem co sem psaly sve pribehy. Ted uz vim co se semnou deje. Drzim vsem palce.
Ps: dekuji autorovi teto stranky

Zdravím,

ač to může znít směšně, do svých 19ti let jsem byl zarputilým odpůrcem drog, marihuany a alkoholu. Pak se mi jednou dostavili nějaké depky a já pořádně promasírován médii jsem se rozhodl uchýlit k trávě, protože je to cesta k tvrdým drogám a určitě již brzy chcípnu.

Zde můžu podotknout, že tráva měla pozitivní účinky a sebevražedných sklonů mě zbavila. Dřív jsem hulil jedno brko za půl roku, pak za měsíc, pak za týden, pak denně, a po 15ti letech jsem dostal nabídku koupit toho levně víc a dostal jsem se k 3-7 jointům denně.

V poslední době jsem na tom byl dost špatně, dokonce jsem brko balil v práci na záchodě. Je fakt, že trávou zaháním tak nějak nudu, můj problém s holkama, samotu a tak.

Už se mi podařilo jednou na 8 měsíců skončit, pak stačilo jedno brko a bylo to zase v loji.

V poslední době mi začala strašně vadit ta lenost, lenost umít nádobí, dokonce vlezu do postele zhulený a jsem líný vstát a zhasnout, takže usnu při rozsvíceném světla a ve výsledku se moc nevyspím.

Teď zkouším nehulit 3 dni a je to síla, ale vím, že první týden je totálně nejhorší. Našel jsem u sebe nějaké prášky, které mi psychiatr dával při mých problémech se schizofrenií proti úzkostem - rivotril, tak to teď do sebe rvu, když cítím to pnutí.

Celkově mi i psychiatr říkal, že mi může něco předepsat a asi toho využiji. Závislosti na prášcích se moc nebojím, protože co do účinnosti jsou to proti trávě lentilky.

Doufám, že se zas k tomu nevrátím, ale moc nechci. Špatně se mi pak dýchá, přežírám se a tloustnu a vlastně doma nic neudělám, nejsem schopný si ani uvařit, umýt nádobí či uklidit.

Přijde mi, že tráva je takové rychlé řešení osobních problémů, které je mi jasné, že teď budu muset opravdu řešit.

Mám defacto stejnou zkušenost, možná delší užívání v ještě větším množství (7 let cca 7-15 jointů denně) Až donedávna jsem marihuanu měl opravdu rád, byl jsem s ní schopen normálně fungovat (žádné válení se v posteli), ale začalo mi docházet že to nepůjde takhle do nekonečna, tak jsem se rozhodl přestat -- ze zvědavosti jaké to bude bez ní.
Ono rozhodnutí mi trvalo asi měsíc.

Vysazoval jsem postupně týden ze 7 brk až na pouhé jedno poslední den.

2. den bez jsem pociťoval výraznou nechuť k jídlu, která však během 24 hodin ustala a naopak mám ještě větší apetit, než když jsem trávu kouřil.(Po trávě jsem míval spíše pocity staženého žaludku, než všemi popisovaného hulihladu).

Každopádně ty pořádné abstinenční příznaky nepřišli po 3 dnech(první týden byl celkem v pohodě, ale cca po týdnu a jsou stále horší a horší(14 dní).
Deprese se nijakým způsobem, neprohloubila, sebevražedné sklony a pocit nesmyslnosti bytí jsem měl jak před začátkem konzumace m. tak během ní.

Avšak pociťuji nepříjemný pocit v hlavě.(fyzicky)
Nevím k čemu bych jej přirovnal, nikdy jsem nic takového necítíl, asi to jak se mozek zotavuje z nedostatku kanabinoidů v systému. Není to ani tlak ani bolest, ale ten pocit je krajně nepříjemný, špatně se na něj zapomíná, rozptyluje mě od dělání běžných věcí. Jakoby mozek chtěl uniknout z lebky a vypařit se kamsi do prostoru.

Také jsem se začal hodně potit.(Vzbudím se 1x-2x za noc a musím převléci povlečení protože je úplně mokré.
Nespavost nepociťuji, ba naopak, usíná se mi o dost líp.
Zdají se mi hrozně živé a reálné sny, které si pak do detailu pamatuji. Dříve se mi také zdály sny, ale nepřikládal jsem jim žádnou váhu, pamatoval jsem si pouze určité motivy.

Doufám, že mi vydrží pevná vůle a abst. příznaky s časem odezní.
Trávu jsem miloval, až do té doby než jsem s ní přestal, nyní k ní cítím spíše odpor. Rozhodně snižuje vůli člověka něco změnit, člověk se dostane do určitého stereotypu, až když přestane tak si vlastně uvědomí, jak malou vůli měl.

Rozhodně to nehodlám řešit braním antidepresiv ani jiných pilulek.

Hlavně vydržet a PROTRPĚT si to, aby se k tomu již člověk nevrátil. Nahrazovat to jinou drogou je nošení dříví do lesa.

myslím, že jsme na tom úplně stejně. První týden abstinence jsem ani nic nepocítil, říkal jsem si, že je to opravdu snadné.. jelikož mám trochu více tukových zásob , tak jsem slyšel , že se THC odplavuje pomalu z těchto zásob. Je to pravda. Asi po 3 týdnech abstinence se začaly dostávat abstinenční příznaky
(nespavost,nechuť k jídlu, deprese,úzkosti,panika atd..) asi po 2 měsících vše ustálo. Usíná se mi krásně, rád si teď čtu, což jsem těch 10 let vůbec nedělal, dokonce si tu knihu i pamatuji.. více sportuji.. Každopádně je mozek ještě v odvykacím stavu, jak píšeš, jelikož mi teď příjde vše takové jiné, hodně se mi zaostřil zrak, což je skvělé, každopádně také nevím, jak bych to popsal (hluboké myšlenky..) jeden den vklidu, pak zas přijde depka atd.. opravdu nejlepší je se v tom dni na něco těšit v mém případě je to koníček ve formě posilování (fitko, kardio).. prostě hlavu neustále zaměstnávat k odvedení myšlenek, což je ale těžké no... někde jsem četl , že to může trvat až 6 měsíců, což v mém případě určitě.. Trávu jsem začal na střední, dnes je to 11let, co jsem prohulil a zbytečně ztratil tolik let života. Trávu neodsuzuji v malých dávkách.. ale tohle bylo moc.. Já osobně ji už nikdy nechci zkusit:).. jsem rád, že se zde píšou své poznatky atd.. přeji všem úspěšný boj s touhle "lehkou" drogou.

Ten mozek, to je přesně vono.

Zdravím všechny návštěvníky a po delším čase cítím potřebu se vrátit ke svému textu, který jsem sem zveřejnil před cca 2 lety.Zejména bych se chtěl zastavit u abstinenčních příznaků, konkrétně neutuchající zvracení a možná ztráta na váze. Paradoxně mi Marihuana zmírňovala symptomy i příčinu něčeho horšího a sice nádoru na hypofýze, byť nezhoubnému. V podstatě zázrakem jsem přežil, nicméně následky nejsou zanedbatelné. Nefunkční endokrinní systém a ztráta zraku na 80%.
Časté vysilující zvracení je jeden ze symptomů, někdy jediným. Proto doporučuji všem, které tyto symptomy také provázely, aby si nechali udělat CT nebo MR, kde se to dá zjistit hned a dá se tím předejít nefunkční hypofýze, ztrátě zraku nebo dokonce následkům nejhorším. V tomto případě má paradoxně Marihuana spíše pozitivní efekt a vývoj nádoru brzdí či dokonce ustupuje, To ale může mít nepříznivý efekt, kdy tento proces prodlužuje a dovolí nádoru vyrůst do velkých rozměrů. Nechci nikoho strašit, ale současná přespecializovaná medicína toto těžko sama bez vodítka odhalí. Sám jsem skončil po neustálém zvracení v nemocnici dehydrován a po vyšetření žaludku mě poslali domů, za měsíc mě ve stejné nemocnici akutně operovali, ale to už jsem byl skoro slepý.

To bylo jen upozornění, neb jsem zde tyto symptomy často četl a sám zažil. Jinak všem držím mnoho vůle a štěstí a zdraví. :)

Míra

Ahoj, napíši Vám zkrácený příběh svého částečně propečeného života. Ve 22 jsem začal, většinou 1-2 brčka týdně s kamarády ve skupince. Ve 23 jsem se naučil balit a jel jsem několik brk denně. Ve 24 jsem už pěstoval a koupil si vapík Volcano. Zkusil jsem jaký to je hulit denně 3-5g po dobu 30 dní. Výsledek byly extrémní depky a snaha obvinit celý svět ze svého neštěstí :-) V té době jsem i přestal sportovat = slabá vůle. Musel jsem prodat Volcano, jinak bych si upekl mozek. Snižoval jsem dávky abych přežil...přes den jsem byl v přírodě/práci, v podvečer jsem si dal 1-2 brka, postupně snížil na 1 brko. Mezitím jsem studoval o zdravé výživě, meditacích, jedl hodně ovoce, pil enormní množství cizokrajných čajů, začal s jógou, chodil do bazénu a páry. Čím více aktivit jsem měl, tím víc jsem na ně myslel a nemyslel na trávu.
Pak už se dalo v pohodě bejt bez trávy - páč jsem si ani nepamatoval jaký to je hulit. V 25 jsem si dal LSD, který jasně trávu odsoudilo, jako zpomalovadlo...byl tam cítit ten pokles energie od někaď zeshora po někam dospoda...tak jsem od kámoše co zrovna odpaloval utekl daleko do houštin.
Pak jsem dost laboroval ve snaze vytvořit equilibrium mezi trávou, alkoholem, kofeinem, cigaretama, ovocem, zeleninou, masem, tučným, sportem, meditací a relaxací...tohle laborování trvá už 5 let. :-) Bohužel či bohudík mi došlo, že existence založená na extrémech vede k neštěstí - ať jde o soustavné hulení, nebo o totální nehulení a trápení se závazkem. Ať jde o snahu mít život totálně pod kontrolou, nebo se jím nechat vést, jako malé dítě. Prostě jak ty dveře jednou otevřeš, tak už navždy víš jaký to je jima procházet. Jediný co zbývá je vstát a jít dál, krok za krokem, budovat vůli a učit se se sebou vycházet, zjišťovat o sobě co nejvíc a hlavně být tady a teď, ne v zítřku doufajíce, že věci budou jinak a ne v minulosti, kde ty věci už prostě nějaký jsou; být tady a teď, pozorný a otevřený všemu co život přináší...

Ahoj vsem. Je mi 38 let, matka dvou malych deti, konzumovala jsem od vysky, krome dvou obdobi tehotenstvi a kojeni (2 x 1,5 roku), to mi to uplne prestalo chutnat, ale vzdy jsem do toho pak zase spadla. V posledni dobe uz to slo pres caru. Ne, nezanedbavala jsem deti ani zamestnani, ale mizerne nalady (a rodina predispozice k depresim), zapominani a neschopnost si vecer nezapalit me dovedly sem. Dekuju moc za tyhle stranky, odstartovaly me. Precetla jsem tu snad vsechno :-) Jsem pet dni cista :-) Pomalu se vytraci to silene poceni, vecerni vybuchy vzteku uz se daji docela ovladat, na craving jsem vyzrala odkladanim rozhodnuti si zapalit. Uplne citim, jak se nabijim energii, i pres to, ze obcas spadnu s naladou dost dolu. Nad vodou me drzi moje deti. Rekla jsem si, ze kdyz uz nedokazu prestat kvuli sobe, tak kvuli nim, chci, aby mely mamu v pohode.

Dneska končim. ... A už to nechci životě strčit do huby

Caute,
pozdravujem Vas a hlavne autora stranky, chcel by som sa spytat ci ma niekto skusenosti s odvykanim, ja odvykam ale mam strasne uzkosti, mam cakat ze to skonci po mesiaci to neustupuje, chcem sa spyta ci aj ostatny maju skusenosti s uzkostami ktore maju znamky fobie a paranoje, cital som na veboch ze to moze trvat 6 tyzdnov, tri mesiace, styri mesiace alebo sest mesiacov. Ma s tym niekto skusenosti, kedy sa mysel ocisti? Na zahranicnzch strankach sa da docitat ze caste a dlhodobe hulenie moze sposobit pridruzene psychycke problemy, ale vraj tieto chemicke zmeny v mozgu niesu trvale, avsak vypovedi o tomto som nasiel len malo s tym ze treba cakat a vydrzat a prejde to. Prosim moze mi tu niekto dat svoje poznatky. Cely popis zakladatela stranky je mi velmi podobny, prakticky abstinencne priznaky uvedene na tejto stranke suhlasia, chut do jedla mam v pohode, spanok nic moc, ale depresia a hlavne uzkostne stavy paranoidno fobickeho charakteru su hrozne. Moze mi niekto dat vediet, ak mate skusenosti s cim treba pocitat.

Vopred dakujem