Dík za tenhle web.V každým příspěvku vidím něco o sobě.Potím se jak kráva po tom co jsem dva dny vysadil.Hulím 6let nejdřív zlehka ted už každý den hlavně večer.Je mně 52 a končím .Písnu občas jak to jde dál.....

neboj, zvladnes to, ja hulil 4 roky 20 jointu skunku denne...

Já si to teď prožívám z pohledu rodiče. Syn se rozhodl s tím seknout, vůbec jsme nevěděli, že v tom tak hodně lítal. Podle testů je teď čistý, ale co se děje v jeho hlavě je teď opravdu nářez. Vlastně je to strašný záhul pro všechny, pořád si vyčítáte, jak je možný, že jste si pořádně ničeho nevšimli. Už má strach chodit i do školy, vůbec si nevěří, neustálé deprese jak nic neumí, nic si nepamatuje, bojí se mluvit s kýmkoli, protože najednou nemá schopnost se vyjadřovat. V noci nespí, připadá mi to den ode dne horší. Pořád se snažíme s ním mluvit, byli jsme u psychologa, u doktora. Dostali jsme prášky, aby se alespoň trochu vyspal, ale nechceme to zase hodit do závislosti na prášcích. Fakt jsme poměrně zoufalí, jak dlouho to může trvat. Je mi jasny, že je to individuální, píšu to sem spíš jako memento, pro ty, co si taky občas zahulí a myslí si, že to mají pod kontrolou. Budu rád za jakoukoli reakci, jak mu zkusit pomoc.

Záleží jak dlouho abstinuje? Z vlastni zkusenosti vim, ze ty nejakutnejsi zmeny nalad, deprese, nechut k nicemu, bojácnost odezní v závislosti na míře požívání marihuany v rámci několika mesicu. Je to znacne individualni zalezitost, ale melo by to byt lepsi po cca 3 mesicich.

Abstinuje cca 5 týdnú, poslední čtyři dny jsou o ničem. Připadá mi, že u něj začíná nějaká forma schizofrenie, teď mu prý v hlavě pořád dokola zní písničky ze školky. Poprvé připustil, že pomyslel na to si něco udělat..

5 týdnů ještě neni tak dlouha doba. Za 3 mesice se na to uz bude divat trochu jinak. Je mozne, ze huleni u syna rozjelo nejakou psychozu, ale je to spis mene pravdepodobne. Bojujte dal a dejte vedet.

Zdrvvím všechny, jsem moc rád, že jsem narazil na tuto stránku. Je mi 21 let a hulím již cca 7-8. rokem. Již delší dobu si připouštím, že mám s marihuanou problém, ale jak je již notorickým huličům známo, "není nic co by nespravil malí jointík", takže moje kariéra pokračovala vesele dál. To že jsem závislí jsem si uvědomil asi před rokem, při sledování dokumentu, kde prezentovali jednoduchou myšlenku, že pokud něco děláme a uvědomujeme si že nám to škodí, jsme na tom závislí. Od té doby se mi honí v hlavě myšlenka, že omezím hulení. Vysokoškolský život je však náročný a za tu dobu, co hulím jsem zvyklí motat prakticky ke všemu co dělám. (mám to jak kuřák cigáro) Hulím když sportuju, když se učím, když nemám co dělat, párty bez jointu nepamatuju a o ranňácích a večerňácích ani nemluvim. Tráva ze mě udělala solidného prokrastinátora, proto kdykoli kdy myšlenka na omezení/skončení s hulením přišla, nechal jsem jí jednoduše zase odejít... Asi před týdnem jeden kámoš z koleje přišel s tím, že od začátku týdne nehulí. (je na tom s právou prakticky stejně jako já) Poslední dobou jsem o tom přemýšlel dost často a proto to pro mě byl dostatečný impulz k tomu, říct že jdu do toho s ním. Dnes je to týden a narazil jsem na tuto stránku. Kdo si myslel že týden, co nehulím, mílí se. Nehulil jsem od pondělí do pátku. V pátek večer jsem to porušil a nestačil jsem se divit, co semnou brčko udělalo, byl jsem jak papryka. Tento víkend jsem si tedy ještě povolil kouřit a tak nikoho nepřekvapí, že jsem zrovna po osobáčku. Před chvílí jsem si pročítal téma Abstinenční příznaky na této stránce a to mě dokopalo napsat sem. Musím říct že v mnoha bodech jsem se našel a mám chuť podpořit autora této stránky a bojovat s marihuanovou závislostí. Nikdy mi nedělalo problém třeba den nehulit, ale takhle, když jsem si uvědomoval že si toho jointa dát nemůžu, tak se abstinenční příznaky projevili již při 1. dnu. Chuť na jointa přisuzuju částečně tabáku, protože jsem jí jednoduše zahnal pár šlukama cigára od kámošky, ale jinak mi těch 4,5 dní nehulit nedělalo takový problém. (prošlo mi rukou několik jointů a všechny jsem statečně poslal dál) Nevolnost se u mě neprojevila ale měl jsem problém do sebe dostat po ránu jídlo, ale jako milovník jídla jsem s tím po třech dnech už problém tolik neměl. Také jsem pociťoval problém s usínáním, úzkost a pocit stresu (vcelku bezdůvodného). Jako hlavní problém ale považuji špatná nálada, nic mě nebavilo a na nic jsem se netěšil, měl jsem pocit že mě nikdo nerozumí a nikdo nemá rád.. Ještě bych chtěl říct, že mi při abstinenci pomáhalo chodit do posilovny, možná proto jsem měl chuť k jídlu a pomáhala mi bojovat se špatnou náladou (schválně jsem se tam níčil..) Jsem rád že jsem narazil na tuto stránku která mě motivuje k tomu abych neomezil trávu na víkendového huliče ale zkusil vydržet měsíc a více bez trávy a pozoroval na sobě, co to semnou udělá. Držte mi palce, pokud to bude někoho zajímat, dám vědět jak se mi vedlo a co jsem při tom prožíval. Od zítřka začínám! Mějte se tu, jdu zapálit jedno z posledních brk na dlouhou dobu.

moc dík za zpětnou vazbu. Potěšilo!!! :)

Zdravím Vás všechny, rád bych také připojil svůj příběh.

Je mi bez pár let skoro 40 let a marihuanu kouřím intenzivně skoro 10 let. Předtím jsem to poprvé zkusil asi v 16, ale nijak to neúčinkovalo, tak mě to ani neoslovilo. Více jsem začal kolem 20 roku věku, ale nebylo to pravidelné a bylo to ve stylu, když někdo nabídl.
Zlom podle mě začal, když jsem začal vydělávat a mohl jsem o to kdy si dám rozhodovat sám. Jak jsem to počítal, tak každodenně hulím cca 10 let. Byly to ze začátku spíš venkovky a kouříval jsem jen večer po práci, o víkendech podle situace.
Když už mě přestalo bavit to shánět po kamarádech, začal jsem si to kupovat od dealerů, což už bylo silnější a taky dražší. Byl to, ale vždy jeden pytlíček (1g), se kterým jsem vydržel i týden. Tu a tam jsem něco i dostal, tak jsem netrpěl nouzí, ale už jsem si říkal, že to asi není dobré hulit denně. Říkal jsem si, že když to zvládnou jiní, proč ne já, ale to byla chyba, protože jsem se srovnával s lidmi, kteří nikdy ani žádné ambice či cíle neměli. První zlom nastal někdy kolem roku 2007, kdy mě opustila po 8 letech přítelkyně a po asi půlroční konopné "terapii" jsem si řekl dost. Vzal jsem to zgruntu, tak, že jsem přestal i s kouřením, alkoholem i kávou. První den mě to málem složilo, ale zelený čaj pomáhal a držel jsem se asi 3 měsíce. Je až zázračné, jak dokáže být silné vnitřní přesvědčení, že jsem na to ani neměl chuť. Poté jsem postupně opět začal se vším kromě kávy, jen ne v takové intenzitě. Alkohol jsem už skoro nepil, ale ganju jsem nadále užíval a dávky se začaly zvyšovat. Už jsem s finančních důvodů kupoval větší množství, abych tolik nepřeplácel a hulil denně, ale nikdy ne ráno před prací, tedy pokud jsem neměl volno. Už si přesně nevzpomenu přesně, ale občas jsem na pár dní vysadil.
Další zlom začal někdy v roce 2010, kdy jsem začal pěstovat a úroda byla obrovská, že jsem měl na celý rok i víc vystaráno i když jsem se vůbec nemusel hlídat a ještě jsem toho dost rozdal. Takhle bohaté jsem měl 2 sezony (outdoor). Bylo s tím spojené i to, že jsem přišel o práci a byl cca rok bez stálého zaměstnání, jen občasné brigády a nárazovky. Bylo mi to ale jedno. Nikam jsem nechodil, jen čuměl do compu a hulil, ale nechlastal a to vůbec. Paradoxně jsem za ten rok zhubl asi 15 kg a moje laxnost mě málem připravila o bydlení, málem jsem skončil na ulici. Po nalezení práce jsem se zase maličko uklidnil, ale stále jsem jsem každý večer dával 1-3 jointy o víkendu nepočítaně. Už jsem dělal chyby, zapomínal jsem, ale pořád mě to nedonutilo přestat. Když jsem zhulil poslední zbytky úrody, dal jsem si zase na pár týdnů pauzu, musel jsem se přestěhovat a přišel i o možnost pěstování (pěstoval jsem i rajčata, okurky...) a povím vám, že vrtání se v hlíně je úžasná terapie. Nyní bydlím pár let v podnájmu a s přestávkami hulím zase, ale to už není venkovka a vyskytly se první zdravotní komplikace (nekončící zvracení, studený pot...). Tenhle rok už hodně pauzíruju, ale pak si koupím pytel a dokud ho mám, tak motám a hulím. Minulý čtvrtek mi došel matroš a řekl jsem si dost, aspoň na chvíli. Pár dní pohoda, ale pak zvracení, praskání v hlavě a nespavost. Zvracení už přešlo, ale minulou noc jsem nespal vůbec a tuhle už je to lepší, cca 6 hodin, což byl v době, kdy jsem ještě nehulil, můj standard. Dneska ráno jsem ze šuplíků vytahal všechny parfenálie i prázdné pytlíky a vyhodil. Mimochodem, to množství 10 g pytlů mě docela utvrdilo v tom, že tohle už není normální. :)

Jsem pevně rozhodnut s tím přestat a až na stavy, kdy jakoby na chvíli ztrácím vnímání 2s se cítím celkem fajn. Už prostě nikdy nemůžu ani prdíka, protože bych se do toho zase dostal. Musím nabýt přesvědčení, že jsem už své odhulil na celý zbytek života, to je podle mě jediná cesta. Zpětně si uvědomuji, jak jsem si všechny důsledky neuvědomoval. A hlavně, jsem v jádru poměrně cílevědomý a ctižádostivý a není nic horšího, než si uvědomovat, že mi život protéká mezi prsty a beznaděj, že s tím nemůžu nic dělat. Pro lidi mého ražení je to velké zklamání a nejlepší cesta k depresím. A nejhorší je, že jsem se občas přistihl, že se s tím začínám smiřovat. To je můj příběh a rada pro ty, kteří v životě chtějí něco dokázat, aby s tím raději ani nezačínali. Nevědomky se se uvrhnete do žaláře samoty a sebeobviňování. Život je moc krátký na to, abychom jej nechali jen plynout v pasivitě a beznaději.

To je můj příběh.

Na závěr bych měl dotaz na všechny, kteří s tím přestali. Už je to týden bez špetky thc a po pár dnech utrpení a probdělých nocí se cítím lépe. Musel jsem si vzít raději volno, ale to už končí.
Mám se ještě připravit na nějaká nečekaná překvapení, nebo už se to bude, byť velmi pozvolna, jenom zlepšovat? Jedno vím jistě, už nechci nikdy ani maličko.

Děkuji všem za přečtení tohoto „románu“ a ptám se tedy na zkušenosti s odvykáním a následné nečekané efekty?

Děkuji všem a žijte dlouho a blaze. :)

Ahoj gratulace k rozhodnutí přestat. Já už nehulím asi rok. Abstťaky přestaly asi po tydnu a jen se to zlepšovalo. Asi zde najdeš můj příspěvek zhruba před rokem jsem ho sem psal. Od té doby mám přítelkyni, krásného a chytrého syna. V práci se mi daří a vlastně mam i dost peněz, což jsem nikdy neměl, díky trávě. Hulil jsem asi 15 let až dva gramy denně a to kdykoliv i v práci. Vydrž bude líp.